Zaměřeno na strečing

Ten, kdo se více věnuje sportu, asi ví, že strečink bych prapůvodně určen spíše jako rozcvička pro lepší zahřátí svalů před samotným tréninkem. V současnosti si však tato sportovní činnost vydobyla samostatné místo mezi pohybovými aktivitami. Je totiž založena na cíleném protahování, což má za následek lepší pohyblivost kloubů, rychlejší regeneraci, chrání klouby a brání vytvoření zkrácených svalů. Samozřejmě podpoří i správné držení těla a jako každá pohybová aktivita, kterou děláte s radostí, má i skvělý dopad na vaši psychiku. Samotný strečink by neměl být zařazován na samý začátek cvičení. Nejlepší je chvíli před započetím strečinku zahřát svaly třeba mírným rozklusáním, při němž se stejně jako pak při strečinku již soustředíme pouze na pravidelné dýchání. Na závěr cvičení protáhneme všechny svaly, které jsme při tréninku procvičili. Nejčastější variantou strečinku je takzvaný statický strečink, při němž po dobu necelé čtvrtminuty zůstáváme v pozici, při níž sval protahujeme. Pochopitelně dbáme na to, aby byl sval sice protažen, ale nezačal bolet. Základem je vždy uvolněný tah nebo plynulý švih. Nehmitáme, naopak se snažíme o maximální plynulost celého pohybu. Takováto práce s pohybovou energií těla je nazývána strečinkem dynamickým. Poslední kategorií je postizometrická relaxace. Odborný termín označuje situaci, kdy po předchozím stažení dojde k uvolnění svalu. Právě po stažení nastává to nejkvalitnější uvolnění svalu, proto bývá tento prvek zařazován na závěr sportovní aktivity.
Strečink nemusí být jen součást jiné pohybové aktivity, jak jsme si již řekli v úvodu. Můžete jej zařadit jako samostatné cvičení a vykompenzovat jím i chvíle strávené fyzickou zátěží, kterou vám přináší zaměstnání nebo práce v domácnosti. Odborníci radí využít chvíle se strečinkem i pro uvolnění mysli. Nenechme se svést tím, že nejde o rychlou pohybovou aktivitu, nepovídejme si s ostatními cvičenkami, naopak využijme čas ke koncentraci a relaxaci mysli.

Ten, kdo se více věnuje sportu, asi ví, že strečink bych prapůvodně určen spíše jako rozcvička pro lepší zahřátí svalů před samotným tréninkem. V současnosti si však tato sportovní činnost vydobyla samostatné místo mezi pohybovými aktivitami. Je totiž založena na cíleném protahování, což má za následek lepší pohyblivost kloubů, rychlejší regeneraci, chrání klouby a brání vytvoření zkrácených svalů. Samozřejmě podpoří i správné držení těla a jako každá pohybová aktivita, kterou děláte s radostí, má i skvělý dopad na vaši psychiku. Samotný strečink by neměl být zařazován na samý začátek cvičení. Nejlepší je chvíli před započetím strečinku zahřát svaly třeba mírným rozklusáním, při němž se stejně jako pak při strečinku již soustředíme pouze na pravidelné dýchání. Na závěr cvičení protáhneme všechny svaly, které jsme při tréninku procvičili. Nejčastější variantou strečinku je takzvaný statický strečink, při němž po dobu necelé čtvrtminuty zůstáváme v pozici, při níž sval protahujeme. Pochopitelně dbáme na to, aby byl sval sice protažen, ale nezačal bolet. Základem je vždy uvolněný tah nebo plynulý švih. Nehmitáme, naopak se snažíme o maximální plynulost celého pohybu. Takováto práce s pohybovou energií těla je nazývána strečinkem dynamickým. Poslední kategorií je postizometrická relaxace. Odborný termín označuje situaci, kdy po předchozím stažení dojde k uvolnění svalu. Právě po stažení nastává to nejkvalitnější uvolnění svalu, proto bývá tento prvek zařazován na závěr sportovní aktivity.Strečink nemusí být jen součást jiné pohybové aktivity, jak jsme si již řekli v úvodu. Můžete jej zařadit jako samostatné cvičení a vykompenzovat jím i chvíle strávené fyzickou zátěží, kterou vám přináší zaměstnání nebo práce v domácnosti. Odborníci radí využít chvíle se strečinkem i pro uvolnění mysli. Nenechme se svést tím, že nejde o rychlou pohybovou aktivitu, nepovídejme si s ostatními cvičenkami, naopak využijme čas ke koncentraci a relaxaci mysli.